Historie obce
Obec Rudná pod Pradědem má dvě místní části – Starou a Novou Rudnou. Založení vesnice předcházel nález zlata v Černém potoce a vybudování rýžovišť. Jednomu z těchto rýžovišť vděčí obec za svůj původní název – Alt Vogelzeifen.
Mýtická hranice založení Alt Vogelzeifenu je rok 1260. První písemná zmínka je z roku 1377, kdy obec byla jako léno v majetku šternberského šlechtice Kunila. V r. 1402 přešla vesnice do majetku vévody Jindřicha, majitele panství Krnov.
Ve válce mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem krutí vojáci Matyáše Korvína obec vypálili . Provoz šachet a rýžovišť byl přerušen. V kronikách se uvádí, že v r. 1492 byla zdejší pole oseta žitem, ovšem, ječmenem a pěstovala se zde řepa. Rozšiřovaly se louky a pastviny, které umožňovaly chov dobytka. V r. 1504 majitel bruntálského panství Bernhard z Vrbna obnovuje těžbu rudy, která se zpracovávala v hamrech v Malé Morávce.
Léta 1554 -1556 byla v kraji poznamenána morem, kdy zemřela více jak polovina zdejších obyvatel. Po skončení epidemie přicházeli do vsi noví osídlenci z oblasti Otmuchowa. Třicetiletá válka se v životě obce projevila zvláště negativně, jelikož ležela u hlavní cesty a tak zde byly působeny velké škody, zvláště na úrodě. V r. 1629 byla silnice „úředně prohlášena za poštovní“. V r. 1642 útočili Švédové na Bruntál a obci Alt Vogelzeifen byly postaveny noční hlídky, aby zabránily drancování. Dne 30.října 1642 se do obce nastěhoval švédský oddíl. Doba byla těžká a v r. 1650 panuje ve všech městech a vesnicích bída, pole jsou zaplevelena, není dostatek obilí k setí. 10.června 1655 je zdejší kostel zasvěcen Janu Křtiteli. V r. 1667 byla zaznamenána krutá zima a umrzlo mnoho lidí.
V r. 1671 se obnovuje v obci těžba zlata což trvalo do r. 1742. Když v r. 1723 opět procházela po zdejší silnici pruská vojska bída obyvatel dosáhla zoufalých rozměrů. K dovršení bídy se na kraj sneslo v r. 1748 hejno kobylek , které sežralo vše na polích i v zahradách. Až v r. 1775 zaznamenávají kroniky příznivější zprávy ohledně úrody. V r. 1808 byl na bruntálském panství obnoven vojenský režim. 25.11.1822 se nad vesnicí prohnala silná bouře. Vypukl požár a shořela téměř celá vesnice, včetně kostela a fary, požár zničil i úrodu v sýpkách. Bylo rozhodnuto připomínat tento ničivý požár pro všechny časy.
Pokrok se ve vsi projevoval velmi pomalým tempem. V r. 1870 se zde poprvé objevily první petrolejové lampy. V r. 1875 byla zřízena poštovní stanice a došlo k výstavbě okresní silnice.
V r. 1901 byla na železniční trať do M. Morávky napojena i Stará Rudná.. V r. 1905 se započalo s výstavbou zdejší školy a 8. září 1906 byla nová škola vysvěcena. I. sv. válka přinesla povolávací rozkaz pro 89 zdejších mužů a z místního kostela byly odebrány 2 zvony. 19 vojáků se z války nevrátilo.
Vznik nového státu byl přijat klidně. V r. 1924 byla v obci zřízena telefonní stanice a 28.8.1928 byl zaveden elektrický proud. II. sv. válka dozněla v obci 7. května 1945 krátkým bojem. Německé obyvatelstvo bylo počínaje 5.5.1946 postupně odsunuto a obec se začala doosídlovat. Neosídlené objekty a půda ( celkem 425 ha) byly předány do správy Okresního horského pastvinářského družstva. Po jeho zániku v r. 1946 majetky převzal státní statek.
Od r. 1947 přijala obec název Rudná pod Pradědem. Od 1.7.1951 byla půda i nemovitosti předány vojenské hříbárně ministerstva národní obrany. Hříbárna zde chovala 300 hříbat a 200 dvouletých koní. Dnem 1. ledna 1980 došlo ke sloučení národních výborů obcí Světlá Hora a Rudná p.Pradědem a vznikla jednotná obec s názvem Světlá Hora. V referendu v r. 1990 projevili občané touhu po samostatné obci a obec od této doby působí jako samostatný celek.
Ke stažení: Leták Historie obce Rudná pod Pradědem (formát PDF)
„Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj“.
„Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná Obec Rudná pod Pradědem“