Zajímavá místa v obci
1. Praděd
Nacházíte se na hranici jak Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, tak Národní přírodní rezervace Praděd. NPR Praděd zaujímá nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku. Leží v katastrálním území: Malá Morávka, Karlov pod Pradědem, Železná pod Pradědem (okres Bruntál), Rejhotice, Kouty nad Desnou (okres Šumperk), Domašov u Jeseníku (okres Jeseník). NPR Praděd leží v nadmořské výšce od 820 – 1491,3 m.n.m. Výměra rezervace představuje 2.031,40 ha. Praděd byl vyhlášen národní přírodní rezervací v roce 1990. Vznikla sloučením dříve vyhlášených chráněných území Vrchol Pradědu, Divoký důl, Velká kotlina, Malá kotlina, Petrovy kameny a Bílá Opava.
NPR Praděd se vyznačuje souborem významných geomorfologických jevů a horských ekosystémů v nejvyšších částech Hrubého Jeseníku. Jedná se o lokalitu středoevropského významu. Přirozené bezlesí nad horní hranicí lesa, které má charakter vrcholových skal, alpínských holí a pramenišť, doplňují primárně bezlesá místa lavinových drah v karech. Nižší části pokrývají lesní porosty: klimaxové smrčiny a horské smíšené lesy, zčásti pralesovitého charakteru.
Jedná se o oblast jedné z nejbohatších nalezišť horské flóry a fauny v České republice. Jen ve Velké kotlině, která je součástí rezervace, roste v současnosti asi 480 druhů rostlin, z nich je 117 ohrožených. Nejen květena rezervace upoutá svou jedinečností, také zvířena tohoto území je pozoruhodná. Nejprozkoumanější skupinou živočichů jsou ptáci. Můžeme zde každoročně spatřit sokola stěhovavého, nebo například velmi vzácně kulíka hnědého. Pozornost je věnována velkým obratlovcům, v poslední době zejména nepůvodnímu kamzíku horskému, který zde byl vysazen v roce 1913 poblíž Karlova. Rovněž jelen lesní, srnec obecní, zajíc polní, liška obecná jsou přirozenou součástí tohoto území.
2. Historie obce Rudná pod Pradědem
První zmínka o obci Nová Rudná pochází z roku 1598. V okolí obce se v tomto období těžilo zlato. Ke spojení obcí Stará a Nová Rudná došlo v roce 1950 a nově vzniklá obec byla pojmenována Rudná pod Pradědem. Obec Stará Rudná byla založena v roce 1260. V tudy protékajícím potoce bylo objeveno zlato a založeno rýžoviště. V okolí rýžoviště byly vybudovány domy a tím byla založena obec. První písemná zmínka pochází z roku 1377 a v tomto období byla obec majetkem šlechtice Kunila z Rudné. V roce 1402 získal obec do vlastnictví vévoda Jindřich, který byl majitelem krnovského panství. Kolem roku 1504 byla obec připojena k bruntálskému panství Bernarda z Vrbna, který v roce 1504 obnovil v okolí obce těžbu rud. V období třicetileté války zde byly působeny velké škody a obyvatelé trpěli bídou. Těžba byla v této době v útlumu. K novému obnovení těžby došlo v roce 1671 a zlato se tu těžilo do roku 1742. Druhé mnohem drastičtější období bídy potkalo obyvatele při průchodu pruských vojsk v roce 1723 a následně po náletu hejna kobylek v roce 1748, které sežralo veškerou úrodu. V roce 1822 vypukl následkem bouře požár, který zničil téměř celou vesnici. Pokrok se ve vsi projevoval velmi pomalým tempem. V r. 1875 byla zřízena poštovní stanice a došlo k výstavbě okresní silnice. V r. 1901 byla na železniční trať do M. Morávky napojena i Stará Rudná. 8. září 1906 byla vysvěcena nová škola. V r. 1924 byla v obci zřízena telefonní stanice a 28.8.1928 byl zaveden elektrický proud. 1. ledna 1980 se stala obec součástí obce Světlá Hora. V referendu v r. 1990 projevili občané touhu po samostatné obci a obec od této doby působí jako samostatný celek.
3. Památník 50 let vlády císaře France Josefa a iniciátora zrušení poddanství Hanse Kudlicha
Tato památní deska připomínala původně 50 let vlády císaře Franze Josefa a posléze byla nahrazena pamětní deskou iniciátoru zrušení poddanství Hanse Kudlicha.
František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň-zámek Schönbrunn – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-Lotrinského byl 68 let císařem rakouským (nekorunovaným) (v letech 1848–1916), králem českým (nekorunovaným) a uherským (korunovace 1867), králem lombardským a benátským, dalmatským, chorvatským, slavonským. Otec František Karel Matka Žofie Frederika Bavorská.
Císař a král Ferdinand I. se slavnostně vzdal vlády ve prospěch arciknížete Františka Josefa 2. prosince 1848 v Olomouci. František Josef se roku 1854 oženil se svojí sestřenicí Alžbětou Bavorskou. Byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Dožil se i pravděpodobně nejvyššího věku (86 let) ze všech habsburských panovníků.
František Josef I. nastoupil na rakouský trůn jako reprezentant nepříliš populární politické reakce, která ovládla politickou scénu země po revoluci 1848. V pozadí jeho nástupu stála v podstatě dvorská kamarila, ve které měli nejvlivnější pozici vojáci a další konzervativní síly.
Jméno František Josef mělo být v tomto kontextu určitým kompromisem: jméno František (podle císařova děda Františka I.) mělo symbolizovat konzervativní hodnoty, zatímco jméno Josef mělo odkazovat na částečné přijetí reformní politiky (podle císaře Josefa II.).
7. září 1848 byl císařem schválen zákon o zrušení poddanství. Návrh zákona přednesl rodák ze sousedního Úvalna poslanec Hans Kudlich. Vídeňský říšský sněm 31. srpna 1848 schválil návrh zákona většinou 174 poslanců proti 144 hlasům (36 poslanců nehlasovalo).
Ještě dnes bývá Hans Kudlich uváděn jako osvoboditel selského lidu. Zrušení feudálních povinností však bylo vynuceno vývojem hospodářství i společnosti.
4. Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel byl ve své dnešní podobě nově postaven v roce 1812 a byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Nad hlavním oltářem se nachází obraz ochránců kostela od vídeňského malíře L. Kupelwiesera. Rekonstrukce v roce 1894 ozdobila hlavní oltář a kazatelnu novými sochami. Epištolní oltář dostal nový obraz, zobrazující zjevení Panny Marie. Při příležitosti této rekonstrukce byl kostel také nově vymalován malířem Paulem Assmannem. Původní kostel byl postaven patrně v roce 1581 jako protestantský Dům Páně. Nejstarší kostel ve Staré Rudné byl nepochybně dřevěný a mohl být osadníky postaven již ve 13. století. Většina původních nástěnných maleb se dochovala dodnes.
5. Socha sv. Jana Nepomuckého
Jedinou kulturní památkou obce je barokní socha svatého Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti, která se nachází ve středu obce. Socha byla zhotovena v roce 1744 z hodolanského pískovce. Poznáme jej snadno na první pohled: kněz v rochetě a biretem s pěti hvězdami kolem hlavy, držící v náručí krucifix a palmu. Ta je symbolem vítězství, pět hvězd připomíná legendu, podle níž našli rybáři ve Vltavě jeho mrtvé tělo. Hvězdy symbolizují i pět ran Kristových a pět liter slova TACUI (mlčel jsem), připomínající zachování zpovědního tajemství. Sv. Jan Nepomucký je jediným světcem vedle Panny Marie, jehož svatost je naznačena hvězdami.
Původně stála socha na kamenném ostrůvku uprostřed kulatého návesního rybníku, nacházejícího se naproti hasičské zbrojnici. V minulosti se zde konali liturgické obřady u příležitosti svátku tohoto mučedníka.
6. Historie těžebních šachet v obci Rudná pod Pradědem
Nejstarší stopy dolování v Jeseníkách pocházejí s největší pravděpodobností už z období před naším letopočtem, kdy bylo území našeho státu obýváno mimo jiné Kelty, kteří dokázali intenzivně využívat nerostné bohatství a prokazatelně těžili některá ložiska zlata, grafitu a železa. Z historického pohledu je jedním z nejstarších dochovaných důkazů o hornické činnosti na území severní Moravy Andělskohorský rudný revír, který zahrnuje pozůstatky zejména po těžbě zlata. Andělskohorský rudný revír se nachází na východním okraji Hrubého Jeseníku mezi obcemi Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Andělská Hora a Stará Rudná. Jedná se o revír s rozlohou cca 30 km2. Těžba zlata v Andělskohorském revíru byla v minulosti několikrát přerušena a znovu obnovena a největší rozmach těžby lze datovat do doby keltského osídlení, raného středověku (do roku 1 200 n.l.) a pak až do 16. století. Podle poznatků historického výzkumu dolování v Andělskohorském revíru bylo do roku 1 200 n.l. vytěženo cca 6 000 kg zlata, v 16. století pak cca 300 kg zlata. První písemná zmínka o hornické činnosti v obci Rudná pod Pradědem připomíná listina z roku 1280. Založení obce předcházel nález zlata a vybudování ryžoviště. Jednomu z ryžovišť dluží obec za svůj název „když část názvu obce je dle vyskytujícího se množství ptáků (hlavně volavek) – Vogel výsledkem je název Alt Vogelzeifen v překladu Staré ptačí rýžoviště.
7. Památné stromy – Lípa v Nové Rudné
Stojí-li člověk pod mohutným letitým stromem, mnohokrát ho napadne, jakých událostí byl tento strom svědkem? Jaké proměny krajiny se udály za ta staletí jeho „přihlížení“. Památné stromy mají svou historii. Druhová škála památných stromů je pestrá, zastoupeno přibližně 11 rodů. Nejčastěji je to rod lípa (Tillia), tvořící největší podíl z celkového počtu památných stromů. Často se setkáme s jasanem (Fraxinus), javorem (Acer), bukem (Fagus). Velice ojediněle je za památný strom vyhlášena třešeň.
Každý památný strom má ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Příslušný úřad může při vyhlašování památného stromu stanovit ochranné pásmo i větší. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost – například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace a podobně.
Na tomto místě, v části obce Nová Rudná se nachází památný strom, který byl označen názvem Lípa v Nové Rudné. Datum vyhlášení památným stromem je datován ke dni 24.09.2003. Poslední měření této památné lípy je z roku 2003: obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí byl 400 cm, výška stromu 23 m, výška koruny 23 m a šířka koruny 17 m. Lípa byla dříve ořezaná "na babku", kmen je rozdvojen. Je zde patrná prasklina kmene z jedné strany. Lípa se vyznačuje hustou kulovitou korunou, která sahá až k zemi. Jedná se o mohutný a vitální strom.
Zdrojem uvedených informací byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
8. Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky
Obec Rudná pod Pradědem leží svojí místní částí Nová Rudná na hranici CHKO Jeseníky. CHKO Jeseníky se nachází v severovýchodní části ČR a leží na území obcí Bruntál, Jeseník a Šumperk. Severní hranice oblasti se dotýká rovněž hranice Polské republiky. CHKO Jeseníky byla zřízena dne 19.06.1969 Ministerstvem kultury. Rozloha CHKO Jeseníky představuje 740 km2. Území je z 80-ti% pokryto lesními porosty. CHKO Jeseníky jsou nejlesnatější CHKO České republiky. Na území CHKOJ jsou čtyři národní přírodní rezervace, devatenáct přírodních rezervací a šest přírodních památek.
Národní přírodní rezervace: Praděd, Šerák-Keprník, Revíz, Rašeliniště Skřítek. Přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou, Františkov, Jelení bučina, Suchý vrch, Borek u Domašova, Pod Slunečnou strání, Rabštejn, Filipovické louky, Vysoký vodopád, Pstruží potok, Pod Jelení studánkou, Šumárník, Sněžná kotlina, Franz Franz, Skalní potok, Niva Branné, Růžová, U Slatinného potoka, Břidličná. Přírodní památky Chebzí, Smrčina, Zadní Hutisko, Pasák, Štola nad Jelení cestou, Morgenland. Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a národní přírodní památky Na Špičáku, Ptačí hora, Rešovské vodopády, Velký Rudný, Venušiny misky, jeskyně Na Pomezí a Borový.
Ze vzácných živočichů žije v Jeseníkách rys ostrovid, ptáci linduška horská, kos horský, bělořit šedý, modráček tundrový, tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřáb obecný, čáp černý, sokol stěhovavý, chřástal polní. Žijí zde také endemičtí motýli: motýl obaleč vysokohorský a někteří okáči. Velká kotlina v Národní přírodní rezervaci Praděd je jednou z nejbohatších botanických lokalit v České republice. Některé z rostlin jsou tzv. endemické, které nerostou nikde jinde na světě (jitrocel černavý sudetský, hvozdík kartouzek sudetský, lipnice jesenická a zvonek jesenický).
9. Hnízdiště netopýrů
Kdo by hádal, že nejpočetnější skupinou mezi savci, žijícími v Jeseníkách jsou netopýři? I přesto, že Jeseníky nepatří k oblastem z rozsáhlými jeskynními prostorami, nachází se zde množství úkrytů vzniklých v minulosti např. hornickou činností. Spleť podzemních chodeb slouží netopýrům jako bezpečný úkryt, kde mohou přečkat období zimy. V zimě upadají do stavu strnulosti tzv. hibernace, při níž se životní pochody snižují na minimum a tělesní teplota klesá blízko k 0 0C. Počty zimujících netopýrů v každém z nich přesahují současně 1000 kusů. Zimoviště v Jeseníkách patří k těm nejvýznamnějším v České republice. Podzemní štoly v Jeseníkách pravidelně využívá kolem 11 druhů netopýrů. Zimoviště netopýrů se nachází rovněž v obci Rudná pod Pradědem. Letních kolonií, které tvoří samice rodící mláďata, není na rozdíl od zimovišť v Jeseníkách známo mnoho. Nejčastěji jsou nalézány početné kolonie druhů sídlících na půdách kostelů a jiných budov.
10. Štola pod Jelení cestou
Přírodní památka Štola pod Jelení cestou leží 0,5km od hranice katastru Nová Rudná v území Malé Morávky. Ve skutečnosti se jedná o tři opuštěná důlní díla různého stáří. Nejstarší částí je dolní systém tzv.etážový důl. Toto opuštěné důlní dílo nese název Šimon a Juda. Je tvořen 4 patry různě větvených horizontálních štol, které jsou vzájemně propojené svislými šachtami, z části opatřenými řebříky. V mladším, výše položeném systému se prolínají důlní míry dvou dolů – Hedvika a Rochus. Oba samostatné systémy – dolní a horní komunikují s povrchem 3. hlavními vchody, další otvory nejsou dosud prozkoumány a zmapovány. Část z nich bude buď zavalena, nebo nedostupná. Celý systém chodeb a šachet měří kolem 600 m. Horizontálni chodby jsou cca 2,5m vysoké , místy se rozšiřuji a zvyšují v prostorne síně (do vyšky cca 8 m).
Teplota v celém etážovem systému se pohybuje od 0 °C do 5 °C; vzácně může dosahnout až 7 °C. Vlhkost vzduchu je vysoká, až 100%. Na dně posledniho 4. patra se objevuje voda, která bývala odváděna dnes již zavalenou odvodňovaci štolou.
Ve štolách se v minulosti těžila devonska železná ruda. Kdy byly tyto štoly otevřeny, se přesně neví. Nejstarši zprávy o těžbě železné rudy u Malé Morávky jsou znamy již z 13. stoleti.
Těžba rud zde zanikla kolem roku 1870. Od roku 1986 jsou štoly přístupné jen pro odborný výzkum např. zimní sčítání netopýrů, který probíhá pravidelně od roku 1971. Mimořádný počet zimujících jedinců i druhů řadí štolu k největším zimovištím netopýrů v České republice. Nejpočetněji jsou zastoupeny netopýr černý a netopýr velký. Dále zde zimují netopýr severní, večerní, ušatý, vousatý, Brandrův, vodní, řasnatý, velkoduchý a kriticky ohrožený vrápenec malý.
Výměr přírodní památky je 0,03 ha. Štola pod Jelení cestou byla vyhlášena přírodní památkou roku 1989 a není volně přístupná.
Ke stažení: Leták Zajímavá místa v obci Rudná pod Pradědem (formát PDF)
„Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj“.
„Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná Obec Rudná pod Pradědem“